Autoři strukturovaně a poměrně vyčerpávajícím způsobem analyzují a kriticky hodnotí současné vědecké poznatky a výsledky empirického šetření věnované studentskému posuzování výuky. Podnětná je analýza hodnotících standardů v Austrálii. Důsledně zastávají názor, že existují dva způsoby hodnocení - sumativní a formativní; uvádějí jejich pozitiva a způsoby využití. Studentské hodnocení výuky by mělo buď informovat o současném stavu (na základě určitých parametrů) nebo formativně působit na objekty hodnocení. Studentské hodnocení by se nemělo změnit na výhradní nástroj personální politiky VŠ instituce, mělo by analyzovat současnou situaci a naznačit cesty jejího zlepšení. Za pozitiva publikace lze považovat především komplexnost odborného teoretického i empirického zaměření a aplikovatelnost formulovaných závěrů do prostředí VŠ institucí. Praktická realizace uvedených doporučení pro studentské celouniverzitní hodnocení - s využitím podnětů ze zahraničních odborných pramenů - zásadně přispěje k vytvoření efektivního celouniverzitního systému studentského hodnocení výuky.